Horolezecký klub Mladá Boleslav
Výpis článků Vyhledávání Přidat nový článek  

hosting poskytl
BeeInside
doménu poskytl
horolezci.cz
pro HKMB
vytvořil
Tomáš Cerha

Lukpilla Brakk

Zobrazení pro tisk Editovat článek

Blanka Herčíková, 9.3.2010

Jak jsme v létě vyměnili Krakonoše za Karakomoše aneb Karakoram 2009.

Oslavila jsem čtvrté narozeniny a s potěšením plácala bábovičky na pískovišti za naším panelákem. A právě tehdy vylezli čtyři američané kdesi v Pákistánu prvovýstup na spanilou věž a pojmenovali ji Lukpilla Brakk (Rowels route, 34 dýlek, 5.10 nahoře 2 x A1). Štíhlá silueta nenechala klidně spát další americké horolezce a o tři roky později vznikla nová cesta (West ridge 5.11, A3). Ani angličané (Catto a Wood) nezůstali pozadu, a tak, pravda trochu nechtěně, při pokusu o přelezení původní Rowelovi linie, vznikla další vráska na líci žulové krasavice (W face, 30 dýlek 5.11).

1/18

A tohle léto uplynulo právě 25 let od okamžiku, kdy ozvěna roznesla první zacinkání skob do údolí ledovce Biafo, 25 let od chvíle kdy první americká lezečka ozkoušela drsnost místního materiálu… 25 let a my stojíme v rozpacích na ledovci a bolí nás za krkem, když se snažíme dohlédnout na vršek téhle dominanty.

2/18 3/18

Trvalo to 10 dní, zahrnujících letecký přesun do Pákistánu, 2 dny jeepem a 3 dny chůze po ledovci, ale už ten pohled stál za to… Na dlouhé výhledy a kochačky, ale času nezbývá. Těsně před výstupem se snažíme spravit naše žaludky, cestou už tak dost pokroucené a neklidným spánkem dopřát alespoň malou regeneraci celému tělu.

4/18

Ráno pak vyhráváme závod se sluncem o časné vstávání na plné čáře a suneme se k nástupu. Je nás šest. Čtyři lidi a dvě svině… a to doslova. Nebo krysy…to už je fuk. Během výstupu zaznívají často pojmenování i mnohem horší. Rozumějte vulgarismy, které nelze interpretovat, a které na školních chodbách slýchám zřídka, a to už je co říct. Prvních 8 dýlek nepřineslo lezecké obtíže, ale díky členitému terénu stálo vytáhnout svini nepřiměřené množství sil. A tak se na první výrazné polici rozhodujeme odlehčit, takže odkládáme mačky a cepíny, čímž si ovšem vědomě odřezáváme cestu k úplnému vrcholu hory.

5/18 6/18 7/18

Dalších pět dýlek beru na druhém konci lana odlehčenou krysu na záda a alespoň takto zrychlujeme beztak pomalé tempo výstupu. Sešeřívá se a jsme na polici, kde můžeme zaujmout konečně polohu horizontální, a kde můžeme ohřát jednu ze 120 čínských polívek, co jsme zakoupili v poslední vesnici (Přihlášku do klubu přátel čínských nudlí jsme nakonec neodeslali...).

8/18

Noc pod širákem, noc ve stěně, noc plná hvězd je bohatá na sny, ale krátká na pořádný spánek. A tak další den, tentokrát již úplně nalehko, ukrajujeme další délky k vrcholu. Teď už tedy bezpečně víme, ani my jsme netrefili žádnou z původních cest a následujících cca 9 dýlek považujeme za prvovýstup. Americkou West ridge pak dolézáme na vrchol, abychom mohli stanout ve vrcholové jeskyni.

9/18 10/18 11/18 12/18 13/18

Ano, to není omyl. Logické ukončení této linie tvoří viklan obřích rozměrů, takže horolezec dolezivší na vrchol si vychutná pocity speleologa. Jelikož mačky a cepíny odpočívají o pár set výškových metrů níže, na úplný vrchol hory si v lezečkách můžeme nechat zajít chuť. Ostatně ukončit výstup právě na jednom z nižších vrcholů Lukpilly se před námi rozhodli i američané při svém prvovýstupu. Takže se se zapadajícím sluncem rozhodujeme pro návrat a čtyři čelovky zmateně blikající stěnou ani nemá kdo pozorovat. Naštěstí při tomto nočním podniku se lano kouslo až v předposlední slaňovací délce, a tak s vidinou brzkého shledání s naší bivakovací policí necháváme lano lanem a dokončujeme sestup se zbývajícím materiálem.

14/18 15/18 16/18

V noci přišla z čistého nebe sněhová přeháňka, poslepu rozbalujeme žďáráky a hledáme v nich úkryt, ale ráno je obloha zase vymetená. Není kam spěchat… pozvolna slaňujeme zpátky k našim stanům, které z této výšky na ledovcové moréně nelze ani rozpoznat.

17/18

A pak už jsme v bezpečí a s úsměvem na rtech a s čínskou polívkou v ešusu si klidně hlavy vykroutíme. Jen ať nás za krkem bolí, když samolibě pozorujeme tu další vrásku na žulové tváři…

18/18

A třeba tady za dalších 25 let bude stát horolezec, který si dnes hraje někde na písku… Ale pravděpodobně to bude mnohem dříve. Tak to je hozená rukavice, ne?

Závěrem shrnutí počinu: Lukpilla Brakk: 5600m, cesta W-face 5.11, 27 délek, 2 bivaky

Diskuse Počet příspěvků: 4 Zobrazit diskusi Přidat komentář
Nejaktuálnější zprávy
2.5.2017 22:00 (Miláno)
Máj v Sasku
Nejnovější články
Nejčtenější články
Srub na Aljašce
13654 přečtení
Aljaška 2001
3308 přečtení
Do knihovny přibylo
Sumarizace
Zpravodaj: celkem 122 zpráv
nejaktivnější: Miláno (52)
Články: celkem 90 článků
nejaktivnější: Miláno (13)
Knihovna: celkem 119 titulů
nejaktivnější: Pája (kat) (43)