Horolezecký klub Mladá Boleslav
Výpis článků Vyhledávání Přidat nový článek  

hosting poskytl
BeeInside
doménu poskytl
horolezci.cz
pro HKMB
vytvořil
Tomáš Cerha

Jak jsme lezli s prezidentem

Zobrazení pro tisk Editovat článek

Blanka Herčíková, 29.3.2005

Vyprávění o netradičním lezení v rumunských horách.

Začalo léto. Skály se potí v poledním žáru, horolezce svrbí ruce a my vyrážíme do hor. Do batohu natlačíme jen nejnutnější věci. (S plným žaludkem, na posteli pod teplou peřinou dokáže být člověk vždycky před odjezdem skromný.) Matroš ovšem chybí. Přesvědčuju Martina, že hory mají své kouzlo, i když člověku nezvoní karabiny u pasu. Jde to ztuha, není však možné putovat liduprázdnými rumunskými horami s metrákem na vlastních bedrech.

Naším letošním cílem je přechod hlavních hřebenů pohoří Paring a Capatini. Není to poprvé, co jsme se odevzdali náruči rumunských Karpat, a tak si labužnicky užíváme skalnaté hory, travnaté pláně, nenadálé bouřky, deště, vítr, ale i ostré sluneční paprsky. Cinkání karabin nahradily zvonce zdejších ovcí a bačové jsou také jediní lidé, se kterými máme tu čest se setkat během desetidenního přechodu. Ano, je to právě ta samota, svoboda a úplná volnost, co nás sem láká a přitahuje. Rumunské Karpaty nejsou protkány spletitou sítí silnic, nepotkáte tu hlučícího turistu. Neměl by tu co dělat. Chybí hospody, restaurace, vyhlídky, rozhledny … Člověk je odkázán jen sám na sebe, na svůj rozum, cit, vůli i odhodlání.

Sedlo Čtyři koně pod kapotou Salaš

Pohoří Capatini z východu zakončuje vápencový hřeben Buila. A právě za ním se skrývá nejužší rumunská soutěska Cheia. Vzkazky o této přírodní zajímavosti jsou v našem průvodci velmi skromné, trvá nám poměrně dlouho (2 dny), než onu zajímavost ve zdejších hustých lesích objevíme. O to větší je naše radost, když spatříme křišťálově průzračnou vodu, která si ve vápencovém podloží vybudovala spletitý systém jeskyněk, skluzavek, vodopádů a samozřejmě i bouldrů. Na obou stranách soutěsky se tyčí vysoké skalní stěny. Slunce vybízí k osvěžující koupeli a podobnost s rájem pak nespočívá jen v naší nahotě.

Ztraceni na Buile Canton Cheia

Jen náhlý déšť a nečekaná bouře nás donutí hledat úkryt. Nacházíme Canton Cheia – podivnou polorozpadlou stavbu, v jejímž okolí čile pobíhá několik přičmoudlých Rumunů. Skromně se přilepíme zády ke zdi a čekáme, až dešťové kapky skončí svůj koncert. Rumunští domorodci nás zvědavě okukují a zanedlouho přicházejí s ochutnávkou ostřejší cuiky (místní slivovice), nezůstane pouze u alkoholu a v brzké době jsme zváni na vynikající fazolovou večeři. S naší předešlou instantní stravou se olizujeme až za ušima, což Rumunům zjevně lichotí a stoupáme tak v jejich přízni.

Jeden z nich, vetchý stařík větrem ošlehaný, hovoří plynně anglicky. Dozvídáme se, že se nacházíme v jedné z nejkrásnějších lezeckých oblastí Rumunska (což jsme tušili), a že ona „chata“ je majetkem rumunského horolezeckého spolku (CAR - clubul alpin roman). Ten ovšem nemá peníze na její údržbu (což jsme viděli)… Přičmoudlí Rumuni jsou horolezci (což nás vůbec nenapadlo) a co víc! Anglicky mluvící gentleman Mircea Sandulescu se představuje jako bývalý prezident CAR. (Údajně byl oním šéfem 8 let, což je maximální volební období.) Je to inženýr hovořící třemi světovými jazyky, dobrosrdečný, ačkoliv trochu zmatený stařík. Zná Tatry a údajně byl i v Českém ráji. Z jeho výstupů na Kavkaze se nám protáčejí panenky. Ještě téhož večera s ním vyrážíme do nitra vápencových krasových jeskyň, kterých je tu rozseto mnoho, a které bychom sami vůbec nenašli, ba co, vůbec bychom je nehledali, neboť se o nich náš průvodce zapomněl zmínit (nejdelší jeskynní labyrint s jezírkem měří asi 200 m).

Jeskyně v Cheie Blanka zdolává první délku

Druhý den ráno přichází lákavá nabídka. Chvíli váháme, ale naše horolezecké duše se zapřít nedají, prezident nám slíbil zapůjčení materiálu pro jednu dvojku a s jeho asistencí si to míříme ke skalním velikánům. Až pod nástupem zjišťujeme, co jsme si na sebe ušili… Materiál pro dva lezce vypadá následovně: lano (díkybohu nikoliv konopné) jeden zpuchřelý prsáček, asi dvacet karabin, jedna osma a jedna helma. Spravedlivě se dělíme, Martin obdržel prsák a osmu, já blembák. Obtížnost cesty, kterou nám prezident zvolil je těžko určitelná, ale přirovnala bych to k suškovské pěťuli. Martin se navazuje a stoupá, jistím ho přes rameno. O lezečkách pochopitelně nemůže být řeč, ale vibramová podrážka pohorek na vápně taky celkem drží. Lezecké pomůcky jako friendy, vklíněnce, smyčky… prezident sice zná, ale jeho inženýrská výplata prý nestačí na jejich pořízení… Zato prvovýstupce nejty nešetřil, a tak jediné co nám trochu nahlodává morál je naše vybavení. Martin buduje štand a já se navazuju dračákem na druhý konec lana. Tak v tomhle bych teda viset nechtěla! Jsme nahoře. Naštěstí se stěna z druhé strany schází, nemusíme slaňovat. Uff. Takto zdoláváme ještě další dvojdýlkovou cestu a prezident nám zespodu radí. Nakonec si s ním Martin ještě dává jednu cestu, ale čas se krátí a my jsme se tady v Cheie zdrželi až až. Loučíme se se všemi novými přáteli a míříme daleko. Daleko tam, kde čekají rozpálené pískovcové skály a točené Svijany v půlliterech…

Tak takhle se leze s prezidentem Rumunsko-česká horodružba

Co na závěr. Snad jen, že to nejsou vždy jen ty nejtěžší cesty, které se člověku vryjí do paměti, a taky že tahle zkušenost byla pro mne jakýmsi návratem do horolezecké minulosti, do časů, kdy nebylo zvykem si jen tak v cestě odskočit, a že dobrý horolezec se nepozná jen podle moderního vybavení, ale především podle dobrého srdce a takové tu všichni měli.

PS1: Omlouvám se všem těch, kteří si mysleli, že tenhle článek bude „víc o lezení“.

PS2: V Rumunsku jsou i jiné zajímavé lezecké oblasti, prezident nám nabízel možnost jakési družby s rumunskými mladými nadějnými horolezci (oni sem - my tam). Pokud by někdo z vás měl zájem, popřípadě nápad, jak takovou akci zrealizovat, určitě se ozvěte!!!

Diskuse Počet příspěvků: 0 Přidat komentář
Nejaktuálnější zprávy
2.5.2017 22:00 (Miláno)
Máj v Sasku
Nejnovější články
Nejčtenější články
Srub na Aljašce
13617 přečtení
Aljaška 2001
3295 přečtení
Do knihovny přibylo
Sumarizace
Zpravodaj: celkem 122 zpráv
nejaktivnější: Miláno (52)
Články: celkem 90 článků
nejaktivnější: Miláno (13)
Knihovna: celkem 119 titulů
nejaktivnější: Pája (kat) (43)