Máj v Sasku 2010

Byl pozdní večer – první máj –

večerní máj – byl lezení čas.

Milána zval ku lezbě hlas,

kde stolových hor vyvstával kraj

o spárách šeptal tichý mech,

květoucí strom lhal chytů pozitivní tvar

svou lásku i Šaky rval,

v rajbásku zazněl učitelskýho vzdech.

Věže strmé v kopcích stinných

rozdávaje v paže bol

vítr je obletuje kol a kol

a slunce jasná světů jiných

bloudila žlutavými převisy

planoucí tam co chlapci zkouší visy.

O prvním květnovém víkendu se uskutečnil oddílový výjezd do bájného Saska. Já osobně jsem se v těchto končinách ocitl poprvé, a tak jsem byl pln očekávání, co vše si pro nás neúnavný organizátor připravil. Nebylo toho málo. Parádní bivak, od parkoviště Neumman Mühle (parkovné 3 eura / den) asi dvacet minut pohodové chůze, ač do vršku. Ale jak říká klasik: „To je toho, zpátky to má zase z vršku.“ Situován byl nad vrcholky stromů s výhledem na západ, takže si na své přišli nejen znalci dobrého konopí, piva a jídla, ale i romantici. V bivaku jsme pozdravili partu německých spolunocležníků. Podle střízlivého odhadu by se v něm vyspal celý náš oddíl.

Ráno nás čekala první věž dle plánu - Kleiner Lorenzstein. Od bivaku vzdálena zhruba půl hodiny cesty, na druhé straně údolí. Už příchod pod stěnu na mě udělal dojem. Působivá nažloutlá stěna se stavěla na zadní a já jen těžko našel směr, který by připadal v úvahu. Jinak si vedli ostatní. Rychle byly rozebrány údolní lahůdky (Zde si dovolím malé odbočení. V Sasku v podstatě údol a náhor neexistuje. Díky stavbě věží v podobě stolových hor jsou i nejkratší cesty na ně v délce odpovídající solidnímu průměru třeba na Drábkách. Po tomto zjištění přišel Danda s parádní glosou: „Ty woé, nevede tam něco z náhora??“) a chlapci se jali lézt. Někteří pro první pytle, jiní pro pořádná čísla. Podmínky přály všem podle zásluh. Zatímco Miláno je měl v devět béčku blbý (Gruenes Karee RP IXb), sedmaři si nestěžovali. Zatím co já snídal v rozlezovym koutě písek, sedmaři si libovali nad pevností materiálu. Skála zde připomínala pevností Sušky a drsností nejjemnější Jizerky. Zkrátka parádní! Jako pravý saský zelenáč jsem si po dvou hnusných cestách potvrdil, že hvězdami oceněné cesty jsou ty pravé pro lezení. Proto radím, lezte hvězdy a nebojte se čísel. Objektivně musím říci, že i VIIc je pro lezce mého rekreačního formátu lezitelné. A co mě potěšilo, všechny cesty, které jsme za víkend vylezli, se daly velice dobře dojistit. Na Kleiner Lorenzsteinu stojí za vylezení snad všechno, co vám padne do oka. Zejména pak Gelbe Wand – snad 45 metrů dlouhý průstup stěnou. Snová Directe Schwarze Kante – prostě panelákový roh. Návštěva vydá na celý den a jistě nebudete litovat. Po lezení se jdeme občerstvit místním weiss bírem (2.20 euro) a pak honem do spacáků.

V neděli nás čeká vandr na Goldstein. Je to procházka zhruba půl druhého kilometru, jak jinak než do vršku. To je na saské poměry jako ranní procházka pro noviny. Na kterou je potřeba pouze domácí obuv. Pravda, počasí se malinko kazí a občas drobně zaprší, to se ale převislých pasáží vysokého Goldsteinu moc netýká. Šaky se zdá solidně rozlezenej, což dokazuje asi osmimetrovým odlezem a vynecháním předposledního kroužku na Goldstein kantě, kde hrozila gapa jako hrom. Předpoklad, že to tam asi bude lehčí, se ukazuje jako lichý, nicméně Šaky se ani nenamáhal kruh hledat. Nádavkem si dává vedlejší Directe Ostwand, s nezbytným vysvléknutím trika v polovině cesty, jistě v supr chytech. Holt kdo umí… Mlčoun se mezitím rozlezl na Süd Wand, která je zdejší perlou. Kdo chce na vrchol jako Sajfi s Pájou, musí vylézt dvě poctivé délky. Poté se vrhl do taktéž nádherného Goldrausche. Velkolepá lajna v převislé stěně s gradujícími obtížemi. Nic pro nás softmovery. Den ubíhal a kolem třetí odpoledne už začalo opravdu pršet. To byl signál k ukončení zájezdu. Cesta domů byla rychlá, bezproblémová a tak to má být. Příjemná parta kamarádů, parádní lezení a nakonec i slušný počasí.

Miláno díky, že jsi nás vzal do ráje klasiků a poodhalil místa dosud nenalezená. Nejdéle za rok, znovu v máji, v Sasku na viděnou!

Vylezené cesty:

Kleiner Lorenzstein:

• Ostriß VII, Úča – pytel
• Sonnenwendweg VII, Sajfi, Pája
• Streamer RP IXa, Šakal / Miláno PP / Hadica
• Rechter Winkelriß IV, Havrd AF, Danda
• Grünes Karree RP IXb, Miláno
• Himbeergeist RP VIIIc, Mlčoun, Vodouch
• Dir. Schwarze Kante RP VIIIb, Hadica / Šakal PP / Miláno PP
• Handicap RP IXa, Šakal / Miláno
• Williamsbirne RP VIIIa, Mlčoun / Miláno, Vodouch
• Schwarzes Riß VIIb, Sajfi, Pája
• Gelbe Wand VIIc, Sajfi, Pája / Úča, Kaše / Havrd, Danda
• Abendweg VIIc, Havrd AF, Danda
• Über die box VIIb, Sajfi, Pája / Danda, Havrd / Kaše, Úča
• Lotlinie RP VIIc, Úča, Kaše / Sajfi, Pája / Havrd, Danda

Goldstein:

• Goldsteigkante RP VIIIa, Šakal / PP Miláno, AF Sajfi, Pája
• NO Weg VII, Danda, Havrd / Sajfi, Pája
• Dir. Ostwand RP IXa, Šakal / PP Miláno
• Im Goldrausch RP IXa, Mlčoun AF / Šakal PP / Miláno PP
• Südwand VIIc, Mlčoun, Vodouch / Sajfi, Pája

Fotili: Miláno, Úča, Šaky, Hadica, Havrd